Listopad 2012

Šest

4. listopadu 2012 v 20:53 | Albert Pes |  Bůh, Já, Oni, Svět
... no a ono to tak nějak běží samo, napadal zase sníh, zase maj lidi rýmy, nachlazeníčka, zase jde kuřákům kouř od huby, i když zrovna nekouřej, zase se těm bohatším doma červenaj bukový polena v krbu, ostatním modrá v bojleru plyn anebo to prostě dělá elektřina tak nějak sama.

Prostě automatika. Snažíš se, nějak to jde, kašleš na to, nějak to jde taky. Jdu do práce, je tma, přijdu z práce, je zase tma. Vezmu si sem a tam nějakýho toho Heideggera do ruky v tramvaji, někde vypiju nějaký pivo, někde si tajně dám možná i nějaký to cigáro. Nepíšu, nechce se mi. Píšu možná jinde, ale co s tím... O víkendu jsme s velectěnou přítelkyní udělali asi dvě kila lasagne, z čehož jsem asi jedna celá devadesátpět sežral sám, když se nedívala.

Tyvole, život je samospád, když to zrovna chvíli alespoň trochu jde. Jednou jsem takhle ležel v nemocnici asi deset dní, měl jsem přes čtyřicet horečku. Ráno přišla vizita a starej doktor, mazák, se mě zeptal jak je. Tak jsem řekl, že nic moc, že mi celou noc v hlavě tancovalo stádo krav kolem velkejch táborovejch ohňů. Mazák se na mě podíval a pak mi řekl jedno velký, zásadní, nezapomenutelný životní moudro:

"Víš co? Vyser se na to."

Je to sice slov hned šest, já ale nejsem lakomej.