Je to trošku zoufalý boj...

18. dubna 2011 v 20:03 | Albert Pes |  Bůh, Já, Oni, Svět
Protože jsem vážnej, zádumčivej a přemejšlivej Pes, podělím se s váma o svý moudra strany ničeho. Vlastně to ani tak mý moudra nejsou. Asi zase budu nařčenej z pokusu o rádobyvtipný analýzy beze smyslu, z trapný sebeironie a podobných Psích kusů. Jenže já to teď fakt myslím vážně. Na Psí uši.

Ono to nic je fakt vážná záležitost (ostatně i vtip je velmi vážná záležitost, věříte-li jednomu tlustýmu Angličanovi s doutníkem). Takovej Platón se k ničemu vyjadřuje v jednom ze svých, dle mých subjektivních měřítek snad nejzajímavějším dialogu, kterej se jmenuje Sofistés. V tomhle pěkným spisu jde o nalezení definice sofisty, člověka, kterej užívá dialogický a přemýšlivý umění k jiným účelům, než by měl bejt případ pravýho filosofa. Takovou vtipnou pointou celý záležitosti je to, že nakonec se spíš než k čemu jinýmu dojde k definici Sókrata. Ono nakonec bejt tím sofistou asi zase nebude nic tak zlýho.

Ale vezměte si tohle: Sókrates (Platón) přemýšlí o svých idejích a jejich vzájemnýmu postavení vůči sobě. Co to ta idea vlastně je? Mno, dejme tomu, že za naším empiricky okusitelným světem je svět ideální, kterej ten svět empirickej v ontologickým smyslu funduje. To jsou hnusný slova, co? Ale dejme tomu, při všem možným zjednodušení, že například singulární jevy ve světě oplývající nějakou krásou mají svou podstatu v ideálním světě, a sice v ideji krásy. Tahlencta říše idejí je přístupná v nejvyšší míře filosofům, intelektu, v menší míře snad náboženství a, což se mně osobně u Platóna velmi líbí, básníkům, protože básnictví je považovaný za božský šílenství (jak se dočtete v dialogu Symposion neboli Pitka). Máte to? Prostě náš svět není nic jinýho, než pouhej prostej a sprostej obraz ideálna. No jo, mí profesoři by mě za tohle asi stříleli, řekl bych. Ale co...

Ták. Idejí je větší množství. A v tom je ta zásadní obtíž, totiž - jak je od sebe rozlišit? V zásadním smyslu je možný říct, že třeba idea spravedlnosti není ideou krásy (i když je s ní, jak zjistíte, kdybyste do Platóna pořádně zabředli, což je průšvih, ze kterýho už asi nikdy nevybřednete, v bytostný souvislosti), čímž se od sebe liší. Co to znamená, že "není". To znamená, že musí existovat cosi jako idea ničeho, nicoty, nic. Protože ideje ve striktním smyslu slova jsou, znamená to, že nic zásadně je. Tím se Platón dostává do - na svý poměry - poněkud nezvyklý oblasti.

Když přeskočíme dva tisíce let a podíváme se do fenomenologie, uvidíme, že podobným způsobem se ničemu věnuje i Heidegger, Patočka anebo Sartre, kterej příznačně svůj tlustospis nazval Bytím a nicotou. Sartra necháme stranou, nechce se mi dneska urážet ani ty Francouze, protože mám nějak podivně dobrou náladu (jaro, ptáčci, děvčata, hvězdný nebe, nedopsaný práce do školy, další státnice za rohem, extáze...). Takovej Heidegger přemejšlí o čemsi, co už jsem v průběhu svý slavný blogový kariéry párkrát zmínil - o "Abgrundu" - je to hlubina, propast, strž, spíš ale, v doslovnějším překladu, kterej se sem hodí víc, bezcestí, bezmezí, bez-půda, bez-základ, bez-důvod. To je průser němčiny. Grund je půda anebo důvod, ab značí absenci, negaci. Každopádně, ať už si to nazveme jakkoliv, je to u Heideggera nutně myslitelnej nejzazší "bod", ze kterýho člověk něco vysvětluje v kauzálních vztazích (příčina-účinek). Totiž - jestliže je zásadní možností každýho "něčeho" mít příčinu (jak tvrdí obecně věda), upadneme do nekonečných regresů. A proto samotnej kauzální vztah už příčinu mít nemůže, při uvažování o jeho původu se dostáváme k mezím lidskýho myšlení, do Abgrundu či do "ničeho", když už toho chudáka Němce hodně znásilníme.

Patočka vidí nicotu jako zcela zásadní pojem pro možnost lidský subjektivity. Je to totiž tak, že člověk ve světě, kterej má vědomí, má od všeho, aby to mohl nějak uchopit, určitej bytostnej odstup. Onen odstup je možný vyjádřit jako negaci, nicotu. Nejsem tenhle kámen, na kterej se dívám, že jo? To, že tím kamenem nejsem, je podmínkou toho, abych ho mohl vnímat. Patočka stejně jako Heidegger (a ostatně stejně jak ten Sartre...) vidí, že nicota je cosi, co do světa vnáší člověk, aby v něm vůbec mohl fungovat. Nic je vlastně jedna z prvních podmínek lidskýho bytí ve světě. "Nic" je dotýkáno nejrůznějšíma filosofickýma směrama a většinou je chápáno jako problém. Člověk totiž evidentně nemyslí jenom v kategorii "to" a "to" "je", ale i "to" a "to" "není". Jak ale vážně uchopit něco, co není? Je to průser. Když myslitel sahá po pojmech typu "nic", dostává se k obecnýmu problému filosofování a stavění se do meta-roviny (prostě "za") myšlení, který má myšlení samotný nějak analyzovat - totiž k tomu faktu, že je vždycky již "v" myšlení a že snaha o objektivaci stejného stejným (snaha předvést myšlení a jeho předpoklady myšlením samotným) může bejt zásadně mylná a poněkud sisyfovská. Myšlení ničeho je skvělou cestou, jak dosáhnout určitý intelektuální pokory. A pro slabý jedince, kterým jsem asi i já, cestou do filosofických pekel skepse. Vzal bych si tady na pomoc pana Dostála a jeho intelektuální skvost:


 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Nobody Nobody | Web | 18. dubna 2011 v 20:36 | Reagovat

Ty vole, hned bych starou Českou sodu vyměnila za nějaký pobóchaný Superstár. :D To je konec tohle, fakt. :)

2 Albert Pes Albert Pes | Web | 18. dubna 2011 v 20:45 | Reagovat

To by dneska asi neprošlo. Nárůst demence sebou vždycky nese pokles humornosti...

3 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 18. dubna 2011 v 20:57 | Reagovat

Cestou nic, nic, nic a nahoře je Nic. Za myšlenkou je Nic. Mně to nezní ani problémově, ani depresivně, ale úlevně :-)

4 Albert Pes Albert Pes | Web | 18. dubna 2011 v 21:20 | Reagovat

A na to bych se napil! :)

5 alfred alfred | Web | 18. dubna 2011 v 22:29 | Reagovat

zaver tohoto clanku se mi libi: zakladem filozofie je pochopeni "niceho" a snaha o to muze bejt zasadne mylna. tedy logicky filosofie je mylna, a proto i kdyz se v tom uz tisice let nekdo babra, porad se na nicem neshodli a pravdepodobne k zadnemu zaveru nedojdou. no ja bejt filosofem tak to fofrem vesim na hrebik a jdu delat neco smysluplnejsiho.

nejlepe [4]: presne to, dneska bych si to pivo taky dal, asi necham na chvili pocitac pocitacem, a jdu k cinanovi na jedno nez mi zavre.

6 Albert Pes Albert Pes | Web | 18. dubna 2011 v 22:56 | Reagovat

[5]: Nó, průser je v tom, že možnost toho, že by veškerý zásadnější filosofování bylo v zásadě nemožný, mi vytanula na mysli až tak po pěti letech studia. Proto to pořád nemůžu dokončit, sakra... :) Až s tím seknu, tak už budu jenom vydělávat peníze, chodit po bordelech a pít vodku. Vlastně... Něco smysluplnýho. Co to je?

7 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 19. dubna 2011 v 22:09 | Reagovat

[6]: K čemu je dělat něco smysluplného? Na nic :-)
Jen pěkně studuj, my jsme měli na škole filosofii hodně blbou (zpitá učitelka) a už jsem to nikdy nedohnala. Zkouším to aspoň přes tvé články:-)

8 Albert Pes Albert Pes | Web | 20. dubna 2011 v 12:50 | Reagovat

[7]: Jaká je to pro mě čest! Nevím, jestli jsem ale dobrý zdroj... :D Mimochodem mi přijde, že zpitá učitelka může být poměrně dobrým předavatelem filosofických mouder...

9 Nobody Nobody | Web | 20. dubna 2011 v 14:24 | Reagovat

[2]: Nene. Demence je k smíchu, přece.

10 Albert Pes Albert Pes | Web | 20. dubna 2011 v 14:46 | Reagovat

[9]: Nevim nevim. Vocaď pocaď... ;-)

11 Podivuhodný masochistický poutník, co si říká Čalamáda June Podivuhodný masochistický poutník, co si říká Čalamáda June | Web | 26. dubna 2011 v 23:29 | Reagovat

-mlátí hlavou dozdi-
Jo... nic a hluboká skepse. Asi tak...

[9]: - no jo, ale opakonavý vtip už není vtipem :D... viz. kolikrát nám to vnucujou.

12 Albert Pes Albert Pes | Web | 27. dubna 2011 v 15:30 | Reagovat

Skepse, sepse, se psi... No jo.

13 Jája Jája | 8. července 2011 v 20:46 | Reagovat

Tady ti něco posílám. Když právě začínáš číst tohle nepřestávej nebo se ti stane něco špatného. Jmenuji se Daisy, je mi 7let mám blond vlasy a děsivé oči. Nemám nos a uši jsem mrtvá. Pokud tohle nepošleš 15 lidem zjevim se dnes večer u tvé postele s nožem a zabiju tě. Tohle neni vtip! Něco dobrého se ti stane v 15:22 -někdo ti zavolá nebo k tobě promluví a řekne MILUJI TĚ!!! P.S.: NEPORUŠ TO... Sorry, že ti to posílam. Posílam to ze strachu. Ne o sebe, ale o své blízké. Tento dopis pochází z Venezuely byl vyslán, aby změnil tvůj život a udělal tě šťastnější. Pošli tento dopis 20 lidem do 96 hodin. Změny se dočkáš do 5 dnů. Alena Kovaříková, která to poslala 22 lidem, v losovani vyhrála automobil. Erik Pražák, který tomuto dopisu neuveřil do 5 dnu dostal rakovinu
Promiň že to sem dávám Bojím se

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama