Jak se překračujou lajny, klobásy a "ne"

19. prosince 2010 v 12:15 | Albert Pes |  Bůh, Já, Oni, Svět
Někdy nejni lehký začít, často je ale mnohem těžší přestat. Existuje určitej předěl, kde končí ryzí krása a dobrodružství a začíná to všechno smrdět průserem. Tedy nevábně. Mám takovej pocit, že někdy se to stane každýmu, přesto je ale taková skupina lidí, kterým se tohle udává až příliš často.

Určitě to znáte. Je to například v humoru nebo obecně v kontaktu s lidma. Leckdy je dost těžký rozlišit, co na lidi bude působit vtipně, co v pozitivním smyslu třeba upřímně a co už ne, často je tahle neschopnost stimulovaná třeba chlastem nebo psychickou zničeností a podobnýma věcma. A pak člověk překročí lajnu. To jsem vám takhle jednou byl na jistým večírku s drtivou převahou dámskýho osazenstva, ovšem ve stavu naprostý duševní vyndanosti a bohužel došlo k tomu, že se se mnou jedna chtěl jaksi více socializovat. Prostě takový to klasický "Ahoj, já jsem Zdeňka..." a "Ahoj, já Albert...", následovaný "Chodila jsem na školu XY, mám sestru Z, která tě asi zná, pracuju teď ve firmě YY (...)"... Dostal jsem nějakej podivnej záchvat upřímnosti a odvětil jsem: "No a co...?". Naštěstí mě zachránily mé tehdejší psychické situace znalé kamarádky, které mě odvlekly k baru dříve, než jsem stačil říct ještě něco mnohem horšího, a opily mě k opětovný společenský přijatelnosti.

Někdy tohle překročení sociálního kodexu je ovšem vyloženě krásný a vtipný. Výše uvedenej příběh je momentálně s nadšením vyprávěnej mými přáteli, některý věci nicméně tak úžasný nejsou, pokud se dějou vám, protože je na světě zase o jednoho člověka víc, kterej mě považuje za hulváta a ne za toho roztomilýho inteligentního rošťáka, kterým ve skutečnosti při vší skromnosti jsem. Máme na fakultě jednoho docenta, se kterým je ovšem sranda veliká. Ničení sociálních zvyklostí je jeho oblíbenej koníček. Měli jsme dost seminářů, kdy se učitelé snažili z každý - i naprosto debilní - myšlenky vydolovat něco zajímavýho. Klasický dělání báboviček z hoven. Tenhle člověk byl zato opravdu nádherně ošklivě upřímnej. Jeden student začal blábolit. Blábolil několik minut, zarazil se, vypadal zmateně, nevěděl, klasika. Docent se na něj chvíli pobaveně dívá a říká "... pointa?". Úžasná chvíle.

Dámy by si měly dávat pozor na překračování lajny v posteli. Víte, ženský, že "ne" může opravdu znamenat "ne"? Některý věci opravdu bolí. Například srdce, samozřejmě.

Samostatnou kapitolu tvoří chlast. Zrovna včera jsem se ptal jednoho psychiatra, kde je ten předěl k závislosti, jasnou odpověď jsem ale nedostal. Víte, že u někoho může nést jasný známky závislosti už to, že si pravidelně obden dá večer tři piva? Zajímavý. Jinej předěl v oblasti alkoholu je otázka, kdy přestat v určitej danej den, kdy už se pít rozhodnu. S Rýžou jsme se shodli na tom, že nejhorší, co se dá udělat, je jít domů mezi druhým a osmým pivem (dobrá, Rýža říkala pátým). Člověk je ještě schopnej dostatečně přemejšlet, není ale schopnej ničeho produktivního a tak upadá často do chander a dělá různý voloviny. Z toho plyne poučení, že buď máš pít vůbec nebo málo anebo se opít jako dobytek. Aristotelský střední cesty tady není... Empirickým testováním a introspekcí jsem ovšem zjistil, že okamžik, kdy by se mělo přestat chlastat, je určitě ten, když se rozhodnete dát si drink ze smetany, rumu, absinthu, ledu, skořice a cukru. Je to taková šedesátiprocentní krupičná kaše a fakt vám to dobře neudělá, zaručuju. A to probuzení ve sprše taky nikomu nepřeju, vypadal jsem jako svoje babička...

Překračuju evidentně lajny, kde se dá. Sákryš. Aspoň to budu muset dělat s tou rošťáckou grácií...

:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

K obrázku: Docházej mně psi, musím šetřit na hubený časy, proto tahle zajímavá fotka s příběhem (nejsem to já, díky Bohu). Foceno někde pod Landštejnem před rokem a půl. Tenhleten sexy chlap opékal buřty v zahradní knajpě, zaujal nás jednak svým outfitem a potom také... Ehm. Najednou se ozývá hlas starýho vedoucího ze zavřený knajpy zevnitř: "Kolego, klobása!". Buřťák odchází, ovšem BEZ klobásy, za nějakých dvacet minut se vrací a pokračuje v opékání. Můžete mně podat smysluplnou a nevulgární intepretaci toho, co se tam krucinál dělo? Chmmm?

Kolego, klobása!
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 E L - D Ý E L - D Ý | Web | 19. prosince 2010 v 12:59 | Reagovat

Teda, Alberte, ty necito. Docela bych chtěla vidět výraz slečny Zdeňky ala panna kouká na vocas. A nebo ti rovnou začala nadávat? :)

99% žen chápe, že ne znamená NE. Ovšem s vaší, mužkou, populací se mi to zdá horší. A možná mám jen málo zkušeností, přeci jen s ženou se v posteli běžně neocitám.

2 wjdj wjdj | 19. prosince 2010 v 13:08 | Reagovat

Zajmavé :-)

3 Albert Pes Albert Pes | Web | 19. prosince 2010 v 14:16 | Reagovat

[1]: Slečna Zdeňka neřekla naprosto nic. Asi naštěstí. S tím "ne" to ber s rezervou... :)

[2]: Viď?

4 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 19. prosince 2010 v 15:39 | Reagovat

Jeden mů kamarád kdysi řekl:
"Já piju jenom po sportu ... ty vole, já vlastně sportuji každý den."

5 Albert Pes Albert Pes | Web | 19. prosince 2010 v 21:17 | Reagovat

[4]: Bowling, kulečník a poker se nepočítaj...

6 Adéla aka Cuz Adéla aka Cuz | Web | 20. prosince 2010 v 13:26 | Reagovat

Lidem, kterým mám ráda prokazuji svou přízeň tím, že jsem k nim upřímná. 80% procent lidí to nechápe. Julie k tomu ostatně říká, že lidi o upřímnost nestojí.

A s tím chlápkem je to naprosto jasný - šel dovnitř a tam ty klobásy buď vybaloval, nebo taky opákal. Klobás a kolegů není nikdy dost.

7 Albert Pes Albert Pes | Web | 20. prosince 2010 v 14:31 | Reagovat

[6]: Asi by se měla oddělovat upřímnost od hulvátství, jsou určité společenské konvence, které by se snad měly ctít už jenom kvůli jejich sociální roli. Myslím ale, že chápu, co myslíš... A podivuji se nad tvou klobásově nezkaženou myslí a pokorně děkuji za vysvětlení...

8 Adéla aka Cuz Adéla aka Cuz | 20. prosince 2010 v 15:01 | Reagovat

Tím myslíš, že je nepřijatelné, abych za nějakou paní na zalidněné ulici křičela - "Paní! Je vám vidět prdel!!!"
To nedělám.
Dalo mi to docela zabrat, ale držela jsem se tvého pokynu "smysluplnou a nevulgární intepretaci". Nesmyslupných a vulgárních vysvětlení se nabízí mnoho.

9 Albert Pes Albert Pes | Web | 21. prosince 2010 v 0:13 | Reagovat

Možná jsi nakonec ještě docela slušný a přijatelný děvče. Buď ráda. Chmmm. Míň piva!

10 Rýža Rýža | Web | 21. prosince 2010 v 16:15 | Reagovat

[9]: A nebo delší cestu domů...0:13, pche, to jsem trčela teprv někde na Pražského povstání:)

11 Adéla aka Cuz Adéla aka Cuz | Web | 21. prosince 2010 v 22:13 | Reagovat

Mít v podnapilém stavu přístup k internetu je zlo. Kdybych ho měla včera, síť by se zhroutila pod návalem deprese.

Jen kruci - přijatelný? Co to jako má bejt?

12 Albert Pes Albert Pes | Web | 22. prosince 2010 v 9:05 | Reagovat

No já nevím, nerad bych se právě pouštěl do nějakých odvážných soudů... A "přijatelnost" je krásná vlastnost, né? :)

13 Adéla aka Cuz Adéla aka Cuz | 22. prosince 2010 v 18:29 | Reagovat

Kdybych byla cena nebo nabídka, tak bych možná byla šťastná, ale nejsem ani jedno...

14 Albert Pes Albert Pes | Web | 23. prosince 2010 v 8:43 | Reagovat

Tak promiň. Řekni si, jakým přívlastkem chceš být označována pro příště a já se toho budu držet... :)

15 Adéla aka Cuz Adéla aka Cuz | Web | 23. prosince 2010 v 12:26 | Reagovat

Kdepak, já příště vymyslím nějakou nesmysluplnou a vulgární teorii a ty si najdeš přívlastek sám.

16 Albert Pes Albert Pes | Web | 23. prosince 2010 v 15:59 | Reagovat

Ach jo. To jsem si zase nadělal do bot, co?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama