Chlast, cigára, nahatý ženský, revoluce a dospělost

6. listopadu 2010 v 14:52 | Albert Pes |  Bůh, Já, Oni, Svět
Stran dospělosti jsem se již vyjádřil v tomto moudrém a hlubokém článku: Chci být muž...! Protože životní zkušenost a hodnotu v onom článku obsaženou nelze jednoduchým způsobem překonat, podívejme se na dospělost trochu jinak.

Pamatuji se živě na svoje dětství. Rodiče sice určitě ve výchově mé a mých sourozenců (hlavně u nich) nějaké chyby napáchali, přesto mi v hlavě tyhle časy utkvěly poměrně idylicky. Dokonce útržkovitě vzpomínám i na momenty, kdy sedím/ležím v kočárku, jsem přepravovaný v nákupním vozejku v Prioru (na takovým tom hnusným místě pro děti, jak se z toho nejde potom dostat). Jako trošku větší špunt jsem zažil revoluci. Máma s tátou nás vytáhli ven, v papírnictví jsme koupili vlaječky - brácha si vybral americkou, já ale trval na sovětské, protože se mi hrozně líbila ta hvězdička a kladívko. Jako jeden z mála jsem tedy při Sametové revoluci stál na té "druhé" straně pomyslné barikády. Vidět malýho Albertíka, jak mává okupantskou vlaječkou, musel asi být zajímavý zážitek, zajímalo by mě, jak to tehdy cítili rodiče.

Ano, bylo to pěkné. Dokonce se u mě brzy projevily sklony k alkoholismu. Poprvé jsem si ožral hubu asi v sedmi letech, když jsem se s bráchou a tatínkem účastnil nějakého pivního mejdanu a byli jsme honorováni čestným (tak schválně - kdo si všiml toho pleonasmu?) úkolem - točit tu voňavou rezatou vodu. Tak jsem nějak točil a točil, párkrát jsem si líznul a najednou je svět takovej hezčí. Všechno je lehce zpomalený, všichni se smějou, všichni jsou krásný, cool a free a maj mě rádi. Ano. Na zpáteční cestě autem zažívám první regulérní kolotoč, na schodech domů jsem upadl. Na toaletě jsem mířil tragicky vedle. Vím, že maminka z tatínkových nápadů vůbec nadšená nebyla a pravidelně mě v noci chodila kontrolovat, abych se neudusil ze zvratků. Statečně jsem ovšem podržel v trubkách...

Podobně jsem se seznámil i s cigárama. Soused, který o sobě až do své smrti tvrdil, že je jediným spravedlivým člověkem, jež obývá toto slzavé údolí, mě a bráchu nechal potáhnout ze svého oslintaného cigára ve špičce (když je jeden malej, všímá si detailů - na jeho černou špičku asi už nikdy nezapomenu...). Je zajímavé, že se člověk většinou všude dočte o tom, jak se kdo z prvního ožrání či zkušeností s kouřením poblil, jaký to byl hnus a tak podobně. Já vám nevím, mně se to fakt líbilo.

První "přítelkyni" jsem měl v první třídě. Je tedy pravda, že jsme se rozešli, ale ve třetí jsme se k sobě zase vrátili. Nakonec jsme to spolu táhli až do pětky. Romantický vztah. Jmenovala se Lenka, blondýnka. Dokonce jsme si párkrát dali i pusu.

Pamatuju se na začátek školy. Možná, že jsem působil trošku jako Forrest. Sedl jsem si do lavice, kde bylo volno, svému spolusedícímu jsem se představil, on (Franta) se představil mně, načež jsem ho ubezpečil, že s ním budu kamarádit. Krása.

Moment - vzpomněl jsem si, že první zamilovanost jsem zažil ještě dřív. Ano, takové tři čtyři roky mně mohly být. U jednoho rybníku jsem skotačil celé léto nahatý s malou Kristýnkou (rovněž nahatou). Byla to má vzdálená sestřenice, nevím, jak náš trestní řád na podobné vztahy nahlíží, mně to tedy rozhodně bylo v té chvíli wurst. Vybavuji si, že byla také blonďatá... A já vždycky tvrdil, že se mi líbí spíš tmavší ženský, u jóviše...

Nějak jsem se utopil ve vlastním vypravěčském drajvu. Co jsem to jenom...? Aha, dospělost. Chtěl jsem vám sdělit jenom takový jednoduchý moudro. Dobrý a kvalitní život z člověka dělá lepšího a kvalitnějšího člověka. Pokud člověk nebyl nikdy opravdu dítě a neměl pořádné dětství, nikdy ani nedospěje. Jednou mi jeden kamarád po šestém pivu sdělil, že si myslí, že by stálo za to, zažít někdy nějakou válku. Že prý to člověka zocelí. Není to pravda, válka z lidí dělá jenom duševní i tělesné mrzáky. Buďte na sebe hodní, žijte v míru, dívejte se na pěkný televizní pořady, čtěte kvalitní knihy a neposlouchejte hip-hop a rap. A hned bude na světě líp... A mějte rádi děti, i když jsou to často malí nechutní dobytci, skřetové a hajzlíci!


To jsem ještě určitě nebyl dospělej. A nebojte, to, co mám na zadku, je pouhá rosa... Ehm.
 

17 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 julie julie | Web | 6. listopadu 2010 v 19:57 | Reagovat

tak sovětská vlaječka mě bere teda. dycky musí mít ten Albert něco extra!

2 Albert Pes Albert Pes | Web | 7. listopadu 2010 v 0:32 | Reagovat

Šak to je taky pointa... Byl jsem asi problematický dítě, no... :(

3 chaot chaot | Web | 7. listopadu 2010 v 10:28 | Reagovat

Jsi fakt správnej chlap. Kde studuješ? V Praze nebo někde jinde?

4 Albert Pes Albert Pes | Web | 7. listopadu 2010 v 13:16 | Reagovat

Nesmírná to lichotka, děkuji pěkně. Jojo, Praha to je... :)

5 Adéla aka Cuz Adéla aka Cuz | Web | 7. listopadu 2010 v 18:37 | Reagovat

Obávám se, že můj archív obsahuje ještě horší fotky, než je ta tvá, kde se může zdát, že ses počůral.
To s tou sovětstkou vlaječkou mi připomíná, kterak jsem Jerrymu, jakožto myšce, říkala Tom, protože jsem měla raději myš a jméno Tom a kocourovi Tomovi jsem říkala Jerry, protože jsem si o něm myslela, že je to padouch a jméno Jerry se mi rovněž nelíbilo.
Nebo jak jsem tvrdila, že Michael Jacson je ženská (měl dlouhý vlasy, brejle jako moje máma a nosil s sebou plastovou panenku).

6 chaot chaot | Web | 7. listopadu 2010 v 21:03 | Reagovat

tak zajdem na pivo. konkrétní termín nadhodím, až budu mít prachy. domluveno?

7 julie julie | Web | 7. listopadu 2010 v 21:42 | Reagovat

bude večírek? vemte mě sebou! ;)

8 Albert Pes Albert Pes | Web | 7. listopadu 2010 v 22:41 | Reagovat

[5]: To je zvláštní, já neznám nikoho, kdo by měl Jerryho (tu odpornou mstivou krysu) vlastně rád. Chudák Tom, pro dobrotu... Známe to.

[6]: Dobrá! Příští týden asi ne, poněvadž budu mít příliš mnoho povinností, rád bych někam zašel přespříští.

[7]: Máš to mít. Budu mít Psí masku a růži v zubech. Napíšeme si tedy.

9 matanov matanov | Web | 7. listopadu 2010 v 23:11 | Reagovat

Nevím, jak to vnímá trestní řád, ale v ČR se může oženit bratranec se sestřenicí (i nevzdálenou). Docela mě to šokovalo, když jsem to v poměrně vysokém věku zjistila :D

10 Albert Pes Albert Pes | Web | 8. listopadu 2010 v 0:02 | Reagovat

Naštěstí mě moje sestřenice v tomhle smyslu zase nikdy nijak extrémmně nerajcovaly, jediná, která by snad stála za to, se provdala do Austrálie, tak mám pokoj. Tuším, že v USA by mi ale žádné takové choutky asi neprošly, že? :)

11 Rýža Rýža | Web | 8. listopadu 2010 v 7:49 | Reagovat

[8]: No ... ani nevim jestli to říct, že za mých mladých let frčelo spíš Jen počkej zajíci ... :D

12 Albert Pes Albert Pes | Web | 8. listopadu 2010 v 7:54 | Reagovat

[11]: Ano, i tam jsem fandil vlku. Kouřil, měl kšiltovku a určitě nebyl v SSM.

13 Rýža Rýža | Web | 8. listopadu 2010 v 8:44 | Reagovat

[12]: Přesně, já taky:) A i nasával, typický hrdina pro malé špunty:D

14 Rýža Rýža | Web | 8. listopadu 2010 v 8:45 | Reagovat

Minimálně pro malého Albertíka a malou Rýžičku:))

15 Mary-Ane Mary-Ane | Web | 8. listopadu 2010 v 8:46 | Reagovat

Pani, vzdycky jsem chtela kourit cigaretu ve spicce, ale ono je tezke ji sehnat:( a to prvni opiti je zajimavy, ja se nikdy neopila ke zvraceni, ale uz mnohokrat jsem se dopila k oknu:D
Pro me bylo motivaci vstoupit do AK, abych dala svoji tvorbu k posouzeni sirsimu okruhu ctenaru, takze jsem se asi taky chtela zviditelnit. S tim, ze 70% blogu v AK jsou nevalne kvality nesouhlasim, najdu tam blogy, na ktere bych jinak nenatrefila a vetsinou si zajimave poctu...
P.S. omlouvam se, ze pisu bez hacku a carek, ale pisu ze skoly

16 Peťka :) Peťka :) | Web | 8. listopadu 2010 v 10:19 | Reagovat

zdravím...
tak nejprve k článku - takhle jsem si dlouho nepočetla. ;) parádně čtivý článek, který dokáže člověku objasnit a přiblížit spoustu  věcí. líbí se mi tvé moudro na konci. je neskutečně pravdivé. já sama sice jsem ještě podle někoho dítě (20) ale člověk za ty dvě dekády už přece jen něco zažije (navíc člověk, který má jako já, hodně problémů, které ho zocelí - pořád lepší než ta válka) i přesto si nechávám své dětské sny...
a za druhé - přivedl mě k tobě komentář, který jsi nechal na blogu Mary-Ane (komentáž nade mnou) ohledně AK. Chtěla jsem ti jen poděkovat za to, že má někdo stejný názor jako já ;)

17 Rýža Rýža | Web | 8. listopadu 2010 v 10:59 | Reagovat

[15]: Kouřit se špičkou je strašně pozérské (a proto ji samozřejmě taky vlastním:D) ... ale když se to neumí, vypadá to spíš blbě něž jakkoli jinak, i když, je pravda, že onen zmíněný pán měl zřejmě takovou tu klasickou krátkou, já mám tu echt Hepburneovskou (no, o trochu kratší pravda:)

18 Albert Pes Albert Pes | Web | 8. listopadu 2010 v 12:46 | Reagovat

[14]: Vlk je prostě hrdina. Stejně jako Rafani. A vůbec, kdo normální v Gumídcích fandil gumídkům? A Asterix a Obelix? Taková banda galských ožralů? Jedině Řím!

[15]: Lepší bez tý špičky... Ale s tím AK - to už je hrozně fousatý téma. Přiznávám, že jsem se tam nedávno nahlásil také, ale právě z důvodu, abych mohl nasírat účinněji víc lidí. Tedy, povzbudit a vzdělat jsem chtěl říct. Mimochodem - foť dál, je to pěkné.

[16]: Ve dvaceti člověk dítě být nemusí, záleží na spoustě věcech. Znám děti ale i čtyřicetileté... Vidím, že máš básnický sklony. Pozor na to! Nejlepší básník, kterýho znám, zemřel sám v sedmdesáti v jedné věži po pětatřiceti letech šílenství. Ale měl z tý věže pěknej výhled, to zase jo.

19 Adéla aka Cuz Adéla aka Cuz | Web | 8. listopadu 2010 v 14:53 | Reagovat

Jednak je roztomilejší a pak, musel nasadit těžší kalibr, když ho chtěla sežrat šedivá věc několikrát větší, než on sám.

20 Albert Pes Albert Pes | Web | 8. listopadu 2010 v 18:40 | Reagovat

Nakonec to vždycky odnese ten kocour, ach jo... Tom a Jerry, Itchy a Scratchy... :(

21 kežla kežla | Web | 11. listopadu 2010 v 13:35 | Reagovat

Nějak jsem se utopil ve vlastním vypravěčském drajvu. Co jsem to jenom...? Aha, ... Nejlepší část článku :-)))

22 Albert Pes Albert Pes | Web | 11. listopadu 2010 v 14:07 | Reagovat

To se některým lidem stává poměrně často... :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama