Lesní bohatství Novohradských hor

16. října 2010 v 23:18 | Albert |  Chození
Když už nic jiného, nemohu alespoň říci, že by dnešek nebyl produktivním dnem. Sice s velkou depresí a nechutí cokoliv dělat, přesto jsem se ale donutil a vylezl ven. Byl jsem s několika lidmi kolem Vysoké v Novohradských horách, pěkná procházka na pár hodin, chvíle v Žofínském pralese člověka tak nějak osvěží...

Mám rád Novohradské hory, zdá se mi, že to je oblast, kde je asi nejvíc náprstníků v celé ČR. Bohužel se mi další botanický lov vůbec nevydařil, jenom pár hloupostí, které sem ani dávat nebudu. Na Vysoké jsem byl naposled minulý rok se svou současnou expřítelkyní, před tím dlouho a dlouho ne. Loni jsme tam byli někdy na konci léta, pamatuji si stovky a stovky náprstníků všude kolem, taková až těžká vůně z toho jde. Buď jak buď je to jedna z mých nejoblíbenějších rostlin, připomíná mi různé časy, obzvlášť ty, kdy jsem byl spokojený, zamilovaný nebo když jsem jako malý Albertík chodil s tatínkem a bráškou na první malé čundříky přes noc právě na Novohradských horách, všude spousta květin, člověk se pomalu učil, že ač saranče i kobylka patří do rovnokřídlých, jsou patrné velké rozdíly, že střevlíci nelétají, svižníci ale ano, že někteří zlatohlávci narozdíl od tesaříků žijí jako imága více let, že není dobrý nápad brát slepýše do ruky, nechcete-li být pochcán nevábnou tekutinou, že i v České republice existují mravenci, kteří mají, stejně jako jiní blanokřídlí, žihadla, že existují vody, kde rak potoční nemusí být vzácnost, že Sekora měl, co se chrostíků týče, úplnou pravdu, že potápník vroubený je krásný brouk a že potápníka širokého asi nikdy v Čechách nenajdu, že je málo hezčích věcí, než se ráno vzbudit a slyšet křičet volavky, a že mohou být pod oblohou večery, které byste rádi, až mučivě rádi trávili s někým společně, ale že to není možné, protože jsou věci, které se sdílet snad ani nedají.

Nějak jsem se rozjel, ale Novohradské hory mě vždycky tak nějak vezmou u srdce. No. A našli jsme také nějaké lysohlávky, už nám ta úroda začíná rašit...

Přijel jsem pozdě odpoledne, využil jsem ještě podzimního světla a tři hodiny se mučil s lukem. Úžasná relaxace, vřele všem doporučuju. Asi zase budou jelita na předloktí a bicepsu, nebudu schopný nikomu energicky ukázat pravý prostředníček, ale stojí to za to. Ten pocit, dát třikrát za sebou head-shot gumové sově velikosti divokého prasete z dvaceti metrů je prostě k nezaplacení...

(popis fotografií - z kompaktu - při najetí kurzorem)

Digitalis purpurea - jeden z posledních odrbaných exemplářů
Ovšem začíná nám dorůstat luční bohatství z jiných říší...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Venca Venca | Web | 18. října 2010 v 17:54 | Reagovat

teda to ses moc nepochlapil s přídělem fotek :D i když, co fotit v půlce října... joo Novohradky nejsou vůbec špatné :)

2 Albert Pes Albert Pes | Web | 18. října 2010 v 18:18 | Reagovat

No, mohl jsem sem dát půl kila lysohlávků na různý způsoby, to je pravda... :)

3 Albert Pes Albert Pes | Web | 18. října 2010 v 18:18 | Reagovat

tedy... lysohlávek...

4 Venca Venca | 18. října 2010 v 23:15 | Reagovat

no vidíš, v Jeseníkách ještě o víkendu magické houbičky nebyly :D

a znáš to v Novohradkách kolem Pohoří na Šumavě? :) tam ti bych ti mohl říct o pár botanických špecích :D

5 Albert Pes Albert Pes | Web | 19. října 2010 v 9:25 | Reagovat

Jo, Pohoří na Šumavě, který není na Šumavě. Tak se pochlub... :)

6 Venca Venca | 19. října 2010 v 16:31 | Reagovat

[5]: ano celkem směšné a řádně matoucí :) no nic jsou tam pěkná rašeliniště se Salix nigricans, to je kriticky ohrožená vrba u nás a třeba ještě s Carex pulicaris, což druh silně ohrožený, ale jeli jsme tam autem, tudíž nevím, jak bych popsal cestu, ale možná bych to trefil na mapě s GPS, kdyby ses chtěl pokochat (příští rok)

7 Albert Pes Albert Pes | Web | 19. října 2010 v 16:38 | Reagovat

Ty jsi moc extrémní. Nějaká mizerná vrba a pitomej kus trávy mě do botanický extáze nedostanou... :D... Kdyby byla botanika turismus, byl bych takovej ten vyžranej Američan, co ho zajímaj jenom extrémy, platí lidem za rvačky, aby měl zážitky a tak. Já se úplně spokojím s rosnatkou na Červeným blatu a orchidejema na Šumavě...

8 Adéla aka Cuz Adéla aka Cuz | Web | 19. října 2010 v 20:50 | Reagovat

Slepýše jsem držela v ruce kolikrát a nikdy mě žádnou tekutinou nepošpinil. Asi to byl nějak hodnej a vychovanej slepýš.
A potápníci bývávají na jaře u nás v bazénu. A taky bluslařky a jednou tam byl i polomrtvý chroust. Říkala jsem mu Šimon.

9 Albert Pes Albert Pes | Web | 19. října 2010 v 21:00 | Reagovat

A to mě tedy fakt pochcal. Ještě ten samý den mě posral nějakej pták. A vůbec, celá moje rodina na to asi dost trpí. Tátu v zoo vochlístnul hemlama medvěd, bráchu pochcala přes mříže veverka a mýho dědu dokonce tygr...

10 Venca Venca | 19. října 2010 v 21:40 | Reagovat

[9]: Ale Alberte botanika je neskutečně fascinující a každá kytka má svůj jedinečný příběh i blbá vrba i blbější ostřice a proč to nebrat jako turismus, sám to tak mám... jedu někam kvůli kytkám, ne abych se kochal krajinou... možná jsem ochuzen o ten makro pohled, ale to titěrnější poznání zase neumí kde kdo, ani vidět ani vychutnat :D

11 Adéla aka Cuz Adéla aka Cuz | 19. října 2010 v 22:20 | Reagovat

Páni, to je fakt smůla. Co já vím, tak mám jednou posral holub a Zuzanku, kamaráku, nějakej jinej pták. To bylo moc vtipné. Byla jsem u toho a ona začala ječet a brečet "Ty jo fuj, já myslela, že do mě vrazil nějakej velkej brouk! Maminko pomoc!"

12 Albert Pes Albert Pes | Web | 19. října 2010 v 22:49 | Reagovat

[10]: No jo, jsi v tom, je to jasný. To se stane nakonec vždycky, když se člověk něčemu moc věnuje. Jsem tak zmutovanej svým studiem, že všechnu literaturu jenom hodnotím, ale vůbec si ji neužiju v běžným smyslu. Jasně, že nimrat se v tom mě baví, ale tak nějak se mi zdá, že člověk o dost přijde...

[11]: Krutá příroda...

13 Rýža Rýža | Web | 20. října 2010 v 7:39 | Reagovat

Ale Vendelíne, ty přece víš kde je ten problém, nás laiky nezajímá nějaký plevel, co je sice cé jednička, ale člověk ho sám nenajde, protože vypadá jako cokoli jinýho, co vidíš každý den, my potřebujem pořádný deštníky - kytiččí pandy. Ovšem jako zoolog to chápu, protože jsem schopná se rozplývat nad kdejakou breberou, která všem ostatním přijde jako...brebera:D A když už jsme u toho, chcete vědět co všechno posralo mě?:D Já vůbec všeobecně trpím utkvělým nutkáním sbírat kde co, nejlíp když nevim co to je (a netuším čím to, že to většinou je jedovatý:)

14 Albert Pes Albert Pes | Web | 20. října 2010 v 9:27 | Reagovat

Kytiččí pandy... Přesně tak, pokud možno ještě mláďátka k tomu... :) A já už nesbírám vůbec nic, napichovat chudáky brouky na papndekl se mi vždycky příčilo, asi to začnu z čirýho zoufalství fotit. Povídej, co tě posralo...? :)

15 Venca aka Vendelín Venca aka Vendelín | 20. října 2010 v 11:04 | Reagovat

[13]: no ale takovejch kytiččích pand je, huňaté, smrdící, ošklivé, pukající, žravé a dravé kytičky, člověk si vybere... mně spíš přijde, že to prostě nikoho nezajímá, pokud to nedávaj v televizi a neuvádí to Steve Kurvin, který zrovna mluví o čůráčovce bergamotové :D

16 Rýža Rýža | Web | 20. října 2010 v 12:06 | Reagovat

Tak jako promiň, ale na vrbě a ostřici nic extra nevidim, to proto jsem to psala a reagovala na tvou - pro ignoranta dosti chabou - nabídku:)) A jinak, neboj, mě by kytky nezajímaly ani kdyby je uváděl hmmm...kdo?:D To nevim, každopádně, kdokoli:)

17 Albert Pes Albert Pes | Web | 20. října 2010 v 13:12 | Reagovat

[16]: nahej Steve McQueen? :)

18 vencisak vencisak | 20. října 2010 v 14:20 | Reagovat

[17]: mueh, to věřím, že by na ní zabralo... nebo huňatej upocenej Clint Eastwood :D

19 Rýža Rýža | Web | 20. října 2010 v 20:38 | Reagovat

No, v tom případě bych měla jedničku...s oběma lektory, u Clinta v případě, že by si vzal to umaštěné žváro:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama