Zakarpatská Rus 2

11. září 2010 v 13:22 | Albert |  Chození
Tak. Jsme v Užhorodu. Paráda. Horko jak dobytek, ze všech stran se k nám valí žebráci a taxikáři. Inu. Potřebovali jsme se dostat do vísky Usť Čorna, kde mělo začít naše putování po polonině Svidovec. Tahle díra je od Užhorodu asi 250 km, vzhledem k časovému posunu a dalším okolnostem nám bylo jasný, že veřejnýma dopravníma prostředkama to bude trvat minimálně do pondělí, než se na místo dostaneme. Je třeba podotknout, že já a pan Viking jsme v celý situaci měli jasno. Nahrnul se k nám totiž jeden rozšafnej taxikář disponující vozidlem VW Sharan, což je na místní poměry cosi jako... A sakra, tady ztrácím svůj narativní drive, poněvadž o autech vím jenom to, že se do nich naleje benzín a vona v ideálním případě fungujou. Takže dejme tomu, cosi jako - PŘEDSTAVUJTE SI PĚKNÝ AUTO -. Tak. Nechme to tak. Rozšafnej taxikář nám předhodil svou nabídku - 60 éček za všechny, doveze nás až na místo. Bylo zřejmý, že na nás trhne neskutečnej kšeft, ale já a Viking jsme byli hned pro. Zbytek vejletníků marně prohlížel cedule psaný v nesrozumitelný hatmatilce. Totiž... Nikdo z nás tu jejich cyrilici neovládal... Prostě moderní hoši...

Zkrátíme to. Nalezli jsme do taxíku, vyjeli. Proběhly ještě pauzy u supermarketu, kde jsme vybrali nějaký peníze z bank-o-mattů. Kupodivu, éčka a dolary nám všeobecně na Ukrajině byly naprosto na hovno. Takže vyrážíme. Taxikář se na nás otočí: "Dáme klima?". Vyděšeně zíráme. Vosolí to na 15 stupňů, venku tak 35... Je vstřícnej, udělá nám zastávku na čůrání a cigáro, v taxíku pijeme pivka z plechovky, docela dobře to utíká. Na posledních dvacet kilometrů nás ale přesadí do místní maršrutky, protože si nechce nechat na lokálních cestách úplně rozflákat auto (aneb "škoda auta"). Zaplatí za nás. Jedeme s pár chlastem a potem smrdícíma týpkama v košilích a kalhotech od kvádra. Záhy zjišťujeme, že to je očividně klasickej vesnickej úbor pro nedělní pohodu.

Usť Čorna je prostě díra. Maj tam pěknou řeku a pár turistických "hospod". Abych nekřivdil, zapadli jsme do jedný, kde jsme seděli venku pod dřevěným altánem, docela pěkný. Je to země protikladů. Dali jsme si na místní poměry drahý pivko á 10 kč, seděli v příjemným prostředí, ale močili vzadu na čerstvě omítnutej barák nebo do řeky, protože hajzlíky jaksi postavit zapomněli. Dobře, trochu jsme to tam možná přehnali, pár pivek z čirý radosti, že jsme na místě, zdraví, přiměřeně vožralí a s dobrým časem, padlo. Problém ale nastal, když se naše pětice vydala na první pěší cestu. Nabral jsem vodu z řeky, užil dezinfekční prostředek a chtěl vyrazit do kopců. Podpořil mě jediný člen výpravy, nadále budiž znám jako pan PJ (vyslovuj "pídžej"). Zbytek objevil daší minihospodu. Nuže, já s panem PJ jsme se zakousli do svahů, tři companieros nás prý doženou. Nakonec se, jak jsem se doslechl, docela pěkně zmastili, náš nejmladší, nejhezčí a trochu teplej společník se vrhal na chlupatou cikánskou vrchní se slovy "seňorita very bjůtifl!", která se všem úžasně zalíbila, nakonec nás ale nějakým zázrakem fakt došli.

Čekali jsme na tyhle tři pány na prvním trochu rovným místě, což může znamenat tak 600-700 výškových metrů nahoru. Dost děs. Potili jsme chlast, z uší nám visely krápníky nikotinu a THC. Na zmíněném místě jsme přespali. Ušli jsme toho ale fakt minimum, co se prostý vzdálenosti týče...

Pro poučení velectěného čtenářstva uvedu výčet svého vybavení:

Stan pro jednu osobu (nebudu se s nikým přitepleně tulit) - Coleman Kraz, 3500 kč
Debilní vyfukující se samonafukovací minikarimatka, 400 kč
Spacák Rock Empire, 2600 kč
Nějaký odlehčený hole, 1000 kč
Pohory Lowa, 4500 kč
Bunda s membránou a spoustou kravin, 5000 kč
Vařič, bomba, miniešus a minipříbor, 2000 kč
Pak samozřejmě spousta dalších hadrů, nůž, hajzlpapíry, outdoorovej miniručník, nějaká hyena, jídlo, měl jsem i vak na pití, proboha...

No, spousta kravin. Hlavně to ale chtělo fyzičku a tu jsem si zruinoval dlouhým pobytem v kavárnách a hospodách všeho druhu. Merde...

(popisy k fotkám při najetí kurzorem)

Usť Čorna
... a i tady dostanete pívo. Inu, civilizace je mocná.
Po prvním výstupu... Už se to začíná rýsovat.
Nějaká z tettigonidae
No, trošku mě to zničilo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Rýža Rýža | Web | 11. září 2010 v 20:30 | Reagovat

Na zničenýho vypadáš docela dobře;) Já v této fázi obvykle připomínám spíš vyvrženého vorvaně po třech týdnech na tropické pláži...

2 Albert Pes Albert Pes | Web | 12. září 2010 v 10:49 | Reagovat

Asi si tam zrovna dávám cigáro na uklidnění. Všimni si atrofované nohy nad kolenem - pozůstatek mých pokusů o sportování, zakončených dvěmi operacemi...

3 Rýža Rýža | Web | 12. září 2010 v 11:21 | Reagovat

...a pak že alkohol je metla lidstva, kdepak, sport!
Tohle cigáro vypadá spíš vrcholově než na uklidněnou. Jeden z důvodů, proč dělat výstupy, protože ty vrcholové cigára maj prostě něco, co jiné (až na několik málo výjimek) ne:)

4 Albert Pes Albert Pes | Web | 12. září 2010 v 20:55 | Reagovat

My jsme tam měli člověka, kterej si ty cigára dával hlavně před výstupem, prej aby měl nějakej hendikep, že jsme hrozný šneci... To jsou ti taky lidi... :)

5 Berenika Berenika | E-mail | Web | 14. září 2010 v 13:50 | Reagovat

Pravda XD Jsi opravdu velký, ale velký pes... Bez urážky, já se bavím tady, musím se tu ještě stavit. Mimochodem - Jsem směšná - Jsem v AK. A líbí se mi 3 a 4 fotka XD Nádhera.

6 Albert Pes Albert Pes | Web | 14. září 2010 v 14:07 | Reagovat

Hoho, díky. Asi přestanu pít, když budu mít v plánu přečíst si něco od administrátorů AK. Mě to prostě jenom pobavilo, to je všechno, nic ve zlým. Především ti správci se berou prostě strašně smrtelně vážně.. :)

7 Rýža Rýža | Web | 14. září 2010 v 16:21 | Reagovat

Já si myslím, že lidi co maj rádi kopce nejsou lidi:D Z vlastní zkušenosti poté, co jsme lezli na Smrk a bylo odporně hnusně pršelo, bouřka, prostě největší kekel, co šlo, my všichni nasraní až za samou hranici příčetnosti až na jednu, která celou cestu opakovala, ten Smrk je tak krásná hora a jak je to všechno úžasné! V tu chvíli jsem měla chuť ji sestřelit dolů...a Smrk od té doby vážně vážně nesnáším!:))

8 Rýža Rýža | Web | 14. září 2010 v 16:24 | Reagovat

Mimochodem, snad ses taky nezapojil do žabomyší války lid vs. AK:)

9 Rýža Rýža | Web | 14. září 2010 v 16:55 | Reagovat

Hmmm, už to čtu, a bavím se:)) Tak teď už i ty budeš v AK profláklejší než já, já asi málo prudila, protože i přes můj prvnězářijový článek a oficiální žádost o výstup se mě stále ještě nikdo neobtěžoval vymazat, takže ač už "kopu za druhou stranu" jsem stále ještě v klubu, takový malý dvojitý špion:)

10 Albert Pes Albert Pes | Web | 14. září 2010 v 18:16 | Reagovat

No, je to celý takový srandovní. Tvůj článek jsem četl, ztotožňuju se. Do války se ale nezapojuju, jen jsem tak nakoukl a metaforicky se jim vykálel do té diskuze, protože jsem seděl s notebookem v hospodě a pravděpodobně jsem se nudil, jak se mi teď zdá.

Ha. Já teda nakonec musím říct, že se zničenejma kolenama se výrazně líp chodí do kopce než z kopce. Ostatně... Nakonec nejzdravější možná činnost asi spočívá v sezení někde pěkně pod slunečníkem a pomalým popíjením píva.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama