Lepší τάλαντον v hrsti nežli talent v prdeli...

28. září 2010 v 14:46 | Albert |  Bůh, Já, Oni, Svět
Využiju možnosti dostat svý cynický (čti psí) ideály mezi lidi a sepíšu velectěnému čtenářstvu článek, který si budete moci po nocích pod peřinou za asistence čelové baterky a s chvějícím se srdcem číst, následně rozebírat v hostincích a pivnicích, který vám změní život a nabije vás novou energií.

Je v dnešní době takovej trend. Vidí se to ve výchově dětí například. Malýmu děcku se v podstatě nalhává, že je nejkrásnější, nejúžasnější a nejschopnější že všech ostatních uslintaných malých drobečků. Samozřejmě, že to pravda není. Objektivně krásný, (všeho)schopný a úžasný dítě jsem byl jenom já, (někteří) moji sourozenci a možná dva tři z vás. Vy ostatní prostě ne. Už od narození bylo jasně daný, že jste neschopní, že budete líní a hloupí a že z vás s největší pravděpodobností nic pořádnýho nevyroste. Jenže maminka vidí toho svýho malinkatýho mongoloidka, jak se chechtá, prdí či blije mlíko po postýlce nebo na rameni, a je jí najednou tak nějak... Prostě navzdory vší racionalitě sebe sama přesvědčí o "tom". Co "to" je, je na dlouhý debaty. Záleží na náročnosti a životních poměrech toho kterého rodiče. "To" může být krása, neuvěřitelná inteligence ("Maruš, je mu dvanáct a už se mi tři roky neposral!") či, obecně řečeno, jakýkoliv "talent".

A tak se dětem lže. Většina dětí, stejně jako lidí obecně, je blbá, kterýžto prostý fakt stojí v základě toho, že potkáváte již nenáctileté, přesto ale o své výjimečnosti podivuhodně přesvědčené lidi. Zkrátka nejsou schopni přijít na svou nedostatečnost. Nevím, co je "Talentmania", nikdy jsem se na onen televizní výplod nepodíval, což mi na věčnosti jistě bude připočteno k dobru. Ale talentmánie je docela pěknej název pro to, jak to dnes se světem vypadá. Neříkám, že by maminky měly svým dětem říkat, že jsou blbý a neschopný, ale co je moc, je moc. Ubylo by zklamaných lidí.

Abych nebyl ale jenom skeptickej a zlej, tak samozřejmě uznávám, že lidi určitej "talent" maj, a to každej z nás. No jo, teď bych měl upadnout do patosu a nabádat, abyste hledali a pátrali po tom svém, že každej je jedinečnej a podobný sračky. Takhle - je a není to pravda. Není to pravda v tom smyslu, že většina z nás (tedy... z vás... autor tohohle článku prostě úžasnej je, tady se nedá svítit) prostě nikdy nic objektivně zajímavýho, skvělýho a velkolepýho nedosáhne. Prostě jste ňoumové, no. Na druhý straně to ale pravda je, a sice v tom smyslu, že to člověku nijak nemusí bránit ve štěstí. Možná, že ten váš talent a vaše jedinečnost spočívá v tom, že povedete obyčejnej pěknej život, povijete si pár normálních děcek, kterým nebudete plácat do ksichtů žádný hlouposti a naivity, a uděláte z týhle stoky o něco veselejší svět. A proč ne?

τάλαντον je nikoliv výjimečnost nebo jakési záhadné obdarování nějakou podivnou schopností, ale je to "váha" nebo taky "vyváženost". Dejme tomu. Kolik lidí má dneska takovejhle "talent", hmm? Každej chce něco zvláštního, každej někam utíká, každej je přesvědčenej, že je čímsi výjimečnej a že to musí za každou cenu uchopit. Kurvadrát, hodnota člověka je přece v něčem úplně jiným. Vzpamatujte se...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hanča Hanča | Web | 28. září 2010 v 14:55 | Reagovat

Absolutně s tebou souhlasím. Jo a kdyby tam nebylo, že ,,autor tohoto článku prostě úžasný je", tak by to bylo lepší a bylo by jasnější, že je to celé myšlené vážně.

2 KikinQa and Hany KikinQa and Hany | Web | 28. září 2010 v 14:57 | Reagovat

Pěkný blog

3 Albert Pes Albert Pes | Web | 28. září 2010 v 15:31 | Reagovat

[1]:Díky. No, vážně to myšlený je, ale mně se nesmí nic věřit... Sám tak často přemýšlím o tom, co myslím a nemyslím vážně, že získávám pocit, že už jenom myslím, jak myslím. A pak už často vůbec nevím, co vlastně myslím.

[2]:Díky.

4 Rýža Rýža | Web | 28. září 2010 v 19:44 | Reagovat

Ale ono to tam muselo být, jelikož autor je prostě úžasný...svým způsobem:))
No, já se bez bázně a hany zařadím k ten blbým. Chvíle slávy mám za sebou, skonaly ve věku pěti let, kdy jsem čtouc, píšíc a počítajíc nastoupila do školy a byla ubita systémem, houfem debilů v podobě spolužáků a pochopitelně mým přirozeným sklonem k rebéliím a odporem k autoritám. Teď už jsem jen průměrně blbá inženýrka, co nemá ani to auto z tuzexu:D

5 Albert Pes Albert Pes | Web | 28. září 2010 v 21:30 | Reagovat

Rýžo, myslím, že zrovna ty patříš mezi ty "dva tři z vás". Nezoufej, další titul jistě přidáš... Auto z tuzexu? Pche!

6 Black Raven Black Raven | Web | 28. září 2010 v 22:23 | Reagovat

Lidi, to vážně věříte, že nikdy nic nedokážete? Vždyť stačí jenom chtít a makat. Nebuďte takoví nihilisti.

7 Albert Pes Albert Pes | Web | 28. září 2010 v 23:05 | Reagovat

Já nejsem nihilista. Naopak si myslím, že pořádnou prací lze dosáhnout končin nevídaných. Ale většina lidí je nechutně líná a talentmánií ve smyslu, ve kterém píšu, se u nich ona lenost jenom přiživuje. Otázkou potom je, co má být to "něco", co se má dokázat.

8 Black Raven Black Raven | Web | 28. září 2010 v 23:31 | Reagovat

To něco by mělo být to, co nás učiní šťastným, spokojeným, hrdým když toho dosáhneme. Každý si musí dát svůj vlastní subjektivní cíl, ke kterému musí vzhlížet a za kterým jít. Samozřejmě se to liší u každého člověka, někdo míří výš, někdo níže, ale důležitá je hlavně ta cesta, zkusit to a jít si za tím jako buldok. Něco sem o tom jednou napsal zde, takže pokud máš zájem a náladu na motivační článek, mrkni: http://black-raven.blog.cz/1006/krev-drina-slzy-a-pot

9 Albert Pes Albert Pes | Web | 30. září 2010 v 11:12 | Reagovat

Přečetl jsem si ten článek a budu reagovat sem, abych se to úplně neztratilo. Souhlasím s tím, že by si člověk měl dávat vysoké cíle, souhlasím i s tím, že každý opravdový úspěch, kterým se člověk může pochlubit, vyžaduje úsilí a souhlasím i s tím, že většině lidí k tomu chybí vůle. Svým článkem tohle zpochybňovat nechci. Spíš jsem chtěl říct tohle: Není nic horšího než nepodloženě o svý výjimečnosti přesvědčenej člověk, kterej hovno umí, hovno dělá a má hlavu v oblacích. Jsou objektivně výjimeční lidé, ale ani z nich by nic nebylo nebýt jejich vlastní práce, souhlas. Čím dřív si člověk projde takovou tou určitou deziluzní fází sám o sobě, kterou snad trochu popisuju, tím dřív se může dostat k tomu, že by měl začít sám na sobě makat.

10 Rýža Rýža | Web | 1. října 2010 v 0:43 | Reagovat

A hlavně! Ti objektivně výjimeční lidé se většinou za výjimečné vůbec nepovažují...a nebo je jim to upřímně u pr ... jedno!:)

11 Albert Pes Albert Pes | Web | 1. října 2010 v 9:04 | Reagovat

Asi spíš to druhý...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama