Jsem já ale člověk bezectný...

26. září 2010 v 22:00 | Albert |  Bůh, Já, Oni, Svět
Nechápu to. Jediné logické vysvětlení je, že jsem naprostý idiot. V rámci toho, abych se alespoň rámcově oklepal ze svých milostných eskapád a přesvědčil se o tom, že ženám se přece jenom nechci pouze mstít, nenávidět je a upalovat na hranicích, jsem pozval jedno děvče na kávu. Přijala, dokonce velmi ochotně. Nevím, co jsem chtěl. Možná jenom nevyjít z tréninku nebo si prostě jenom zkusit, zda jsem schopný s nějakou osobou opačného pohlaví v současnosti vůbec koexistovat.

Problém nebyl ve mně, tím, že mě v podstatě nijak nepřitahovala, jsem se choval pravděpodobně poměrně přirozeně, stačilo pouze potlačit nutkání začít jí brečet na rameni a vykřikovat "proč? proč? stále ji miluji, ach...!", protože jsem si někde na OnaDNES přečetl, že není dobré se při seznamování zmiňovat o bývalých známostech. Nuže, průser se udál v tom bodu, kdy se ona jaksi zakoukala do mě, čehož hypotetická možnost se může zdát tak neplausibilní jako vrozená idea Boží u Descarta, jenže - stalo se.

Viděli jsme se třikrát, z toho dvakrát nad sklenicí nějakého rozumného pití, vyměnili si nějaké zprávy přes různé internetové cesty, rozuměli si, byli vtipní, inteligentní a lehce cyničtí. Jenomže ona se najednou vyjádřila v tom smyslu, že je jí se mnou fajn, že by chtěla něco víc a že to musím prý vidět také. Hrůza ochromila mé okoralé a alkoholem zničené srdce... Prý je velké děvče a myslím-li to jinak, pochopí... Pochopila, ale nějaké ty slzy ukáply, bylo mi jí líto, zase tak cynický ještě pořád nejsem. Tohle se mi tedy ještě... Ještě... No, stalo, ale nevím, jestli takhle. Že bych ženám opravdu začal jaksi intuitivně oplácet to veškeré bohatství, kterého se mi od nich dostalo? Výborně...

Ano, rurální chlapec. Děvčata mě milují, muži závidí. Psí hovna na to všechno!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Cuz Cuz | Web | 27. září 2010 v 0:27 | Reagovat

Se ženami jsou jen samé trable. Vidím to na sobě. Také mám se sebou stále jen nějaké trable.
Ale toho koně se drž. I kdyby to byla klisna. Žena to na první pohled nepozná. Kůň je jasný symbol mužnosti. Navíc pohlížet na ženy z koňského sedla má své nesporné výhody. Jednak ony k tobě vzhlíží a pak, ty jim můžeš cynicky (nebo jakkoliv jinak) shlížet do výstřihu.
Víc lidí, kteří jezdí na rande na koních!

2 Albert Pes Albert Pes | Web | 27. září 2010 v 1:30 | Reagovat

Samozřejmě, že to je klisna. No a fotku, jak na ní jedu, jsem tam nedal ze strategických důvodů, jak jinak... Smrt v očích, shrbený posez... Kdepak, takhle to vypadá ještě vcelku drsně. Chlap vod koní, co se ničeho nebojí, víš ja

3 Albert Pes Albert Pes | Web | 27. září 2010 v 1:31 | Reagovat

... víš jak... :)... nejlepší na koni je dle mé filosofie guláš...

4 Cuz Cuz | Web | 27. září 2010 v 22:43 | Reagovat

Rozumím. Hmm, guláš. Naposledy jsem měla hovězí. Mňam.
A co image okolo koní týče, možná postačí jen jezdecký hadry. To máš jako se vším ostatním, máš hoperský hadry, jsi hoper. Máš punkový hadry, jsi punkáč. Máš jezdecký hadry? Jsi jezdec!

5 Albert Pes Albert Pes | Web | 28. září 2010 v 11:40 | Reagovat

Přesně tak. Nejlepší je proto nespadat do žádnýho pevnýho image. Protože pak se tak nějak zajímavě ztratíš...

6 Cuz Cuz | Web | 28. září 2010 v 12:30 | Reagovat

Když nikam nezapadáš, tak je rozhodně jedna možnost, že se ztratíš.
A nebo naopak budeš až moc vyčnívat. Lidem posedlým škatulkováním budeš ležet v žaludku, protože nebudou vědět, kam by tě zařadili a bude je to trápit a budou si na tebe ukazovat prstem, protože nikam nepatříš a tím jsi jinej. Bájo!

7 Albert Pes Albert Pes | Web | 28. září 2010 v 12:44 | Reagovat

Nó, pozor, to už zní dost alternativně... Vony nakonec ty snahy o alternativitu dopadaj tak, že pětset úplně stejných lidí, stejně alternativně oblečených a se stejnýma alternativníma názorama poskakuje na stejným alternativním koncertu ve stejným alternativním rytmu. Já spíš měl na mysli se na to všechno prostě a sprostě vysrat. Jejdamane, už zase filozofuju...

8 Rýža Rýža | Web | 28. září 2010 v 19:41 | Reagovat

Připomíná mi to mou jistou dvojpromilovou filozofickou úvahu, kdy jsem se na Pod Parou zahleděla v dál a pronesla, víš co je zvláštní, že všichni ti punkeři tady, ve svý touze se odlišit jsou na tak malým prostoru a v tak velkým množství vlastně úplně uniformní.
Jen já zas musela být jiná:) Na druhou stranu, kdo si na punkový fest oblíkne šaty, ve kterých jde pak ani ne za měsíc obhajovat diplomku:)) - Možná proto mi ty státnice nedali:)

9 Albert Pes Albert Pes | Web | 28. září 2010 v 21:31 | Reagovat

Á, k tomu se nic rozumnýho dodat nedá... :)... Jeď, jeď!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama