Červen 2008

Whitehead, ochránce slintalů

1. června 2008 v 13:42 | Albert |  Bůh, Já, Oni, Svět
Tak. A je to. Zase je zkouškové období. Ve zkouškovém období je nutné mít při ruce pořádnou četbu, která jednoho chrání před popůlnočním slintáním do materiálů. Přečetl jsem přednášky od Alfreda North Whiteheada (zemřel asi 1947 - pro představu) Symbolismus, jeho účin a význam (četl jsem v češtině, Panglos, Praha 1998, prof. Zuska).
Tenhle spis má mimořádný "dojezd". Člověk se prokousává "bezprostřední prezentací" a "prezentující bezprostředností" (jaký je v tom rozdíl?), pak se ale dostane k pasážím o kauzalitě a chápání času skrze ní a najednou vás to začne bavit. Nechápu příliš jeho kritiku Kanta, protože mám za to, že Kant vysvětluje vnímání právě na úrovni toho, čemu Whitehead říká "prezentující bezprostřednost", že symbolická reference, která probíhá na vyšší úrovni a dělá z "tohoto předmětu takového a takového tvaru a barvy, vůně, chuti" třeba "židli", může být (i se zvláštním pojmem časovosti, který snad vyžaduje) zcela separátně zachytitelná bez toho, aniž by kantovské nauky o transcendentálním času musely vzít za své. Hlavní problém potom vidím v otázce, kde a v jaké podobě přebývají ty formy, ke kterým se vztahují počitky prezentující bezprostřednosti. Každopádně, problematika je to mimořádně zajímavá a vůbec se nedivím, že o Whiteheada se v současnosti zajímají právě estetici (Zuska je vedoucí ústavu estetiky na FF UK).